Dobrý den,
máte pravdu, že to, co vám paní účetní popsala, zní jako zjednodušené pravidlo.
DUZP je den, kdy bylo zboží dodáno nebo služba poskytnuta (případně přijata záloha). Toto datum se neurčuje podle toho, jestli jde o přenesenou daňovou povinnost, nebo ne, je to prostě skutečnost, kdy se plnění uskutečnilo, a dodavatel ji musí na faktuře uvést správně bez ohledu na režim.
Vždy vycházíte z toho, co je skutečně napsáno na přijaté faktuře, tedy z reálného data vystavení a reálného DUZP, jak je uvedl dodavatel. Neupravujete je uměle podle toho, zda jde o přenesenou daň.
Rozdíl mezi oběma režimy je v tom, co s tím DUZP děláte dál, ne v tom, jaké datum zapíšete:
Běžný režim (dodavatel účtuje DPH):
Náklad zaúčtujete časově a věcně k období, kdy bylo plnění fakticky uskutečněno (podle DUZP), případně s časovým rozlišením, pokud se liší účetní a zdaňovací období.
Nárok na odpočet DPH můžete uplatnit nejdříve v období DUZP, ale prakticky až poté, co máte doklad k dispozici. Klidně i o měsíc později, kdy fakturu fyzicky obdržíte.
Přenesená daňová povinnost (§ 92a a násl.):
Vy jako odběratel si daň sami přiznáváte i odpočítáváte (samovyměření).
Tohle musíte udělat přesně ve zdaňovacím období, kdy nastalo DUZP, zde je chyba mnohem citlivější, protože finanční správa penalizuje nesprávně přiřazené období úrokem z prodlení. Proto se na DUZP u přenesené daně klade větší důraz, ale ne proto, že by se DUZP „počítalo jinak", jen proto, že důsledky špatného zařazení jsou tvrdší.
U faktury s datem vystavení 4. 9. 2026 a DUZP 3. 8. 2026 zapíšete obě data přesně tak, jak jsou na dokladu, bez ohledu na to, jestli je nebo není přenesená daň. Liší se jen to, do jakého zdaňovacího období DPH plnění zahrnete a jak přísně se musí to zařazení hlídat.
S pozdravem,